Rentgenové (RTG) vyšetření patří k základním vyšetřovacím metodám. RTG metoda pracuje s tzv. rentgenovým zářením, které má velkou schopnost pronikat hmotou. Na možnost užít rentgenové záření v medicíně upozornil již v roku 1895 Wilhelm Röentgen. Od té doby se postupně rentgenové záření začalo využívat k vyšetřování pacientů. Dnes je možné použít řadu modifikací základního RTG zobrazení. Velkým přínosem pro ozřejmení cév a dutých orgánů je tzv. vyšetření s kontrastní látkou.

Jakým způsobem rentgen pracuje?

RTG záření je elektromagnetické vlnění o velmi krátké vlnové délce. Toto záření se vytváří ve speciální lampě tzv. rentgence. Ta je součástí rentgenového přístroje. Záření proniká živou hmotou. Při průchodu pacientem se zeslabuje úměrně tloušťce a hustotě prozařované hmoty. Prošlé záření je možné zachytit a zviditelnit. Výsledkem je RTG obraz. Rentgenové záření je záření ionizující. Při dlouhodobému působení poškozuje tkáně. Při běžném vyšetření však k významné zátěži pacienta nedochází.

Kdy je třeba se nechat zrentgenovat?

RTG vyšetření může být prováděno buď klasicky nebo s kontrastem. Klasickým RTG vyšetřením se zobrazují požadované oblasti, bez předchozí přípravy pacienta. Na výsledném snímku jsou zobrazeny černobíle. Tato metoda se používá v mnoha lékařských oborech. Často v ortopedii , chirurgii a interních oborech. Například při úrazech, bolestech břicha nebo při běžném snímkování plic. Vyšetření s kontrastem slouží ke zviditelnění struktur, které by se na klasickém snímku nezobrazily. Používá se pro ozřejmení průběhu cév a dutých orgánů. RTG se neprovádí u těhotných.

Před vyšetřením

U klasického RTG snímkování není většinou nutná žádná zvláštní příprava. Pokud se chystáte na RTG vyšetření s kontrastní látkou, budete jistě upozorněni, co máte před vyšetřením udělat. Jednotlivé postupy se liší v závislosti na vyšetřované oblasti. Obecně platí, že je nutné být nalačno. To znamená, že nesmíte jíst minimálně 3 hodiny, nejlépe však 6 hodin před vyšetřením. Můžete pít vodu a užívat nezbytné léky.

Při vyšetření

Při klasickém RTG vyšetření Vám šetřující personál vysvětlí, jakou polohu máte při vyšetření zaujmout. Aby byl výsledný snímek co nejpřesnější, odložíte si ty části oděvu, které by zanechávaly viditelné stopy na snímku (např. kovové nebo silné části oděvu). Dále Vás vyzve například k zadržení dechu nebo zachování určité polohy a provede jeden nebo více rentgenových snímků v různých projekcích. Většinou se jedná o snímky plic, páteře, žeber, lebky a končetin. Není třeba mít strach z dávky rentgenového záření, neboť je i při opakovaných vyšetřeních velmi nízká. Při kontrastním rentgenovém vyšetření Vám bude podána tzv. kontrastní látka. Pokud jste na cokoliv alergičtí, upozorněte lékaře před vyšetřením.

Kontrastní látkou může být roztok barya, který se užívá většinou při vyšetření zažívacího traktu.Vodou ředitelná jódová kontrastní látka se používá při vyšetření močových cest, močového měchýře. Kontrastní látku je možno vpravit do těla několika způsoby. Můžete ji vypít (vyšetření hltanu, jícnu, žaludku, dvanáctníku), nebo se podává pomocí hadičky zavedené ústy do žaludku, dvanáctníku nebo tlustého střeva. Také ji můžete dostat v injekci (např.vyšetření ledvin). Po podání kontrastní látky lékař sleduje na monitoru průchod látky vyšetřovanými oblastmi a pořizuje snímky.

Po vyšetření

Po RTG vyšetření nemusíte dodržovat speciální režim. Pokud jste dostali tabletu k snížení eventuální alergické reakce, pamatujte, že nemůžete obsluhovat několik hodin motorové vozidlo nebo složitější stroje.

Pořízené snímky hodnotí lékař specialista. Hodnocení je většinou hotové do druhého dne, u vyšetření s kontrastní látkou bude výsledek do tří pracovních dnů.

Jiné řešení

Pokud z nějakého důvodu nelze použít RTG, je možno vyšetřit pacienta pomocí NMR, ultrazvuku a endoskopických metod.

kas